Rozhovor

Česky

Majka Pešlová: Škoda, že jsem nešla na dostihy o dvacet let dřív...

Je to dáma, která umí překvapit. A každý, kdo ji zná trochu líp, ví, o čem mluvím. Jen málokdo by tipoval, že za vizáží seriózní farmaceutky se skrývá nadšená turfmanka, která s neuvěřitelnou energií dokáže povzbuzovat své svěřence a upřímně se radovat i z malých pokroků a vítězství. Právě taková je Majka Pešlová, majitelka stáje Desire Hit a chovatelka anglického plnokrevníka, jejíž srdce bije pro dostihový sport a která o svých koních mluví jen s obdivem a láskou.

Martina Havelková: Těšíme se na tříletý ročník

Ve stáji tráví každou volnou chvilku a tomu, aby uspěla, obětuje opravdu hodně. Dostihy jezdí od roku 2001 a letos také vstoupí již do své deváté trenérské sezóny. Naše pozvání do rubriky rozhovor přijala žena, která zraje jako víno, svou práci bere jako poslání a je sympatická tím, že se stále dokáže radovat i z malých vítězství a zůstává nohama na zemi – dvojnásobná jezdecká šampionka na rovinách Martina Havelková.

Radek Koplík: Všechno teď záleží na tom, jaká bude váha

Patří k našim nejzkušenějším a zároveň nejúspěšnějším aktivním žokejům. Za devětadvacet sezón, co jezdí, absolvoval téměř tři tisíce startů, v nichž získal více než tři stovky vítězství a z nich sedmasedmdesát v dostizích nejvyšší kategorie. V posledních dvou letech se v dostizích objevuje pouze sporadicky, ačkoliv nic ze svého umění neztratil a chuť do ježdění má stále velkou. Naším milým hostem na kus řeči byl vítěz Českého, Slovenského i Rakouského derby, muž který jezdil v osmi zemích světa, ideální pilot pro velké dostihy, protože nikdy neztrátí svůj pověstný klid a dobrou náladu – Radek Koplík.

David Liška: Sezóna, která překonala má očekávání

Je mu teprve pětadvacet let, ale jeho život by už nyní vydal na zajímavou knihu nebo by mohl být předlohou hollywoodského filmu. Za deset sezón v sedle vyhrál 201 dostihů, z toho 32 v dostizích nevyšší kategorie. Po úspěších doma, kdy dvakrát slavil titul rovinového šampiona, se rozhodl jít ve stopách některých svých starších kolegů (Jiřího Palíka, Václava Janáčka či Tomáše Lukáška) a odešel do zahraničí. Když v zimě 2025 nastupoval u Bohumila Nedorostka v Hannoveru, určitě netušil, že už po roce získá novou práci v prestižní stáji Andrease Wöhlera a stane se jedničkou stáje Westminster Race Horses. "Příběh šampiona" Davida Lišky tedy dostává další rozměr...

Jana Staňková: Každé vítězství má pro nás obrovskou hodnotu

Má vytříbený vkus a když ji potkáte na dostizích, je vždy elegantní a krásná. Zároveň se ale nebojí vzít do ruky pilu nebo vrtačku a vyměnit kancelář za dílnu. Je součástí rodinné stáje Staňka-Uherčice. Koně, práce, rodina a cestování jsou věci, které se v jejím životě přirozeně prolínají, Jana Staňková.

Michal Mach: Můj návrat je jako sázka do loterie

Do Švýcarska šel původně jen na zkušenou a vydělat si nějaké peníze navíc. Z plánových pár měsíců se nakonec stalo sedm let. Sedm let, kdy sice pracoval u koní, ale dostihový svět se mu uzavřel. Teď se po návratu domů pokusí o comeback, vědom si svých limitů i předností. Bez závazků ke konkrétní stáji, s odhodláním dát do toho vše. Uspěje?

Lea Petrlíková: Ráda bych jednou vyhrála České derby i dědův memoriál

Má dostihové pedigree, které ji předurčuje k úspěchu. S příjmením Petrlíková je v pořadí již čtvrtou zástupkyní něžného pohlaví, kterou JC ČR registruje ve svých statistikách. Několik let jezdila dostihy v rámci Ponyligy a s ex-dostihovým ryzákem Hidden Flamem obrážela parkurové závody. Vloni na konci července absolvovala v Chuchli dostihový křest a na konci sezóny 2025, na témže závodišti, slavila svůj první triumf. Dívka, která kulišácky říká, že krásná je po mamince a chytrá po tatínkovi – Lea Petrlíková.

Eliška Fialková: Než se znovu objevím na dráze, musím se cítit stoprocentně fit

Když dojde v nějakém sportovním odvětví k vážnému zranění, komunita se většinou semkne, zvlášť, jde-li o mladého jedince. Podobné to bylo i v případě Elišky Fialkové, u níž se po nepříjemném pádu v Německu dlouho nevědělo, zda se ještě někdy do sedla vůbec vrátí. Jaké to je, bojovat se zdravotními omezeními a dostávat se znovu do formy? O tom nám vyprávěla talentovaná amatérská jezdkyně, která, jak věřím, znovu bude zářit a sbírat další zkušenosti, a to jak u nás, tak i u našich západních sousedů...

Jan Ilík: Chci jezdit ještě více než minulou sezónu

Rád jezdí na snowboardu nebo si zahraje s kamarády hokej na rybníku. Baví ho počítačové hry, už nichž relaxuje. Loňský rok byl pro něj ve znamení hned několika nej – poprvé se představil na pražské dráze ve Velké Chuchli, poprvé se přehoupnul přes hranici čtyřiceti startů za sezónu a poprvé startoval u našich sousedů v Polsku. Už víte, kdo přijal pozvání do rozhovorového okénka? Dvojnásobný šampion amatérských jezdců na překážkách, reprezentant České republiky ve Fegentri, jehož největším přáním je vyhrát každý dostih, který bude jezdit pro svou maminku, trenérku Kateřinu Ilíkovou.

Lenka Neprašová: Aby mě ježdění bavilo tak, jako na začátku

Ve svých 22 letech je naší nejúspěšnější českou ženou nad překážkami. Za pět let, co jezdí, absolvovala bezmála 400 startů, v nichž získala celkem 62 vítězství (z toho 48 nad skoky, takže ji už pouze dva triumfy dělí od překážkového žokejského titulu, na nějž v celé české historii zatím dosáhla jen legendární Eva Palyzová). Svůj talent od začátku dělí mezi roviny a překážky a jejím dlouhodobým cílem je dokázat, že být holka není slabina. O ježdění v zahraničí, spolupráci s těmi nejlepšími stájemi i kamarádství, které neválcují ambice, nám vyprávěla stále usměvavá Lenka Neprašová.

Stránky