Rozhovor

Česky

Simona Laubeová: Nechávám tomu volný průběh

Za devět sezón, co jezdí, vyhrála celkem 32 dostihů, dvakrát triumfovala v chuchelském žákovském seriálu Hipospol Cup a v roce 2020 všechny překvapila, když obsadila třetí místo v šampionátu rovinových jezdců za Janem Vernerem a Tomášem Lukáškem a suverénně ovládla Ladies‘ Cup. Začínala na Karlovarsku u Josefa a Pavly Váňových, pak přesídlila do Pičína k Allanu Petrlíkovi a její poslední roky jsou spojeny s působením v bošovické centrále Lukaracing. Jak a kde se aktuálně připravuje na sezónu i proč se po letech vrátila do školních lavic, nám prozradila Simona Laubeová…

Jan Verner: Chci se vrátit v plné síle

Máte-li práci, kterou milujete, a musíte se jí ze dne na den vzdát, není to jednoduché.  Přicházíte totiž nejen o obživu a koníčka v jednom, ale i o přátele, které jsou s nimi neodmyslitelně spjati. Své o tom ví po roce, kdy se ocitl mimo dostihový sport, i žokej Jan Verner. Jeden z našich nejlepších a nejúspěšnějších žokejů posledních deseti let a rovinový šampion 2020, žil od útlého dětství koňmi a nedokázal si představit, že přijde chvíle, kdy bude všechno jinak. Co ho aktuálně baví a naplňuje, nám prozradil v následujícím rozhovoru…

Jana Manová: Všechno má svůj čas

Trénuje teprve čtvrtým rokem, o úspěchy však nemá nouzi. Hned v prvním roce své kariéry získala jedničkový zásah prostřednictvím bělouše Pace Mana, aby vloni nejenže asistovala u 1500. vítězství svého kamaráda Václava Janáčka, ale především do posledního dne sezóny bojovala o celkový triumf v šampionátu rovinových trenérů. Ten jí nakonec o vlásek unikl, nicméně stala se pražskou trenérskou šampionkou. Jana Manová, vycházející trenérská hvězda, která v dokonalé souhře s manželem Antonínem připravuje na Pavlině Dvoře sedmnáctku koní, přičemž její prioritou je pohoda koní a spokojenost lidí kolem nich, protože právě bez nich to nejde...

Michaela Jakábová: Posouvat se vpřed a být stále lepší

Narodila se ve znamení Kozoroha, ráda chodí na výlety a jejím oblíbeným městem, ač pochází ze Slovenska, je Praha. Možná i proto, že právě v Praze – Velké Chuchli vystudovala Střední školu dostihového sportu a nyní si zde dálkově dodělává maturitu. Michaela Jakábová, další z mladých talentů, které generuje slovenský turf a jejichž kroky míří do Čech, protože právě naše dostihy mají pro ně své kouzlo…

Tereza Polesná: Loňská sezóna byla taková střídavě nahoru a dolů

Už čtyři roky působí u Pavla Tůmy ve Dvorcích a často se objevuje v sedlech překážkových koní nejen u nás, ale i v Polsku nebo Itálii. Dvakrát už byla v ČR amatérskou šampiónkou a nejúspěšnější ženou na překážkách, vloni pak k těmto vavřínům přidala ještě domácí žákovský titul a především pak titul překážkové šampionky u našich polských sousedů. Tereza Polesná, sympatická rodačka z Brna, která ví, jak důležité je na sobě stále pracovat, a jež věří každému koni, kterého jezdí, ať je to top favorit nebo největší outsider.

Nikola Miklová: Vzít si ponaučení a jít dál

Reprezentuje přesně to, co máme na našich slovenských sousedech rádi – tedy šarm, inteligenci, ale i potřebný tah na bránu. Minulý rok úspěšně dokončila studium na pedagogické fakultě, nicméně paní učitelka v mateřince z ní není a asi ani v budoucnu nebude. Její srdce bije pro dostihové koně, kterým se věnuje v Lakšárskej Novej Vsi ve stáji multišampiona Jaroslava Línka, jenž je jejím vzorem a velkým učitelem. Naším milým hostem v rubrice rozhovor byla začínající amatérská jezdkyně Nikola Miklová.

Jiřina Andrésová: Jsem ráda, že se můžu trochu dovzdělat

Když se před třemi lety, v roce svých kulatých narozenin, stala první českou rovinovou šampionkou, byla to senzace. S osmadvaceti plnými zásahy nechala za sebou celou tuzemskou špičku, aby další rok, který nebyl na vítězství až tak štědrý, přidala první tři jedničkové zásahy v kariéře. Jiřina Andrésová, žokejka s klidnou rukou a nebývalým citem pro koně, která po pátém místě v loňském Ladies Cupu už netrpělivě vyhlíží novou sezónu a doplňuje si vzdělání na trenérském kurzu…

Marcel Novák ml.: Jsem rád, že jsem mohl být doma s rodinou

Letos absolvoval svou pátou sezónu, která mu přinesla jak nejvíce startů v kariéře, tak i nejvíce vítězství. S celkem čtyřmi triumfy získal titul slovenského překážkového šampiona, což je v jednadvaceti letech více než slibný začátek. Začátek cesty k tomu, aby se časem vyrovnal svému otci a třeba dokázal i víc než on. To je totiž jeho velké přání, stejně jako účast ve Velké pardubické. Už víte, koho jsme si pozvali na kus řeči? Naším velmi milým hostem byl mladík, jemuž nechybí odvaha, odhodlání, ale i potřebná dávka citu a empatie, Marcel Novák mladší.

Jan Ilík: Na dostizích mě přitahuje adrenalin

Je mu sedmnáct let, studuje v Olomouci na střední škole polytechnické a jednou z něj bude autoelektrikář. Ve volném čase jezdí amatérsky překážkové dostihy a jeho snem je vyhrát každý dostih, který pojede na koni své maminky. Maminky, která se tréninku dostihových koní věnuje už sedmnáctým rokem a aktuálně v Penčicích na Přerovsku připravuje jedenáctku svěřenců. Už víte, kdo přijal pozvání do našeho rozhovorového okénka? Naším milým hostem byl vítěz Fegentri dostihu v rámci říjnového pardubického gala-mítinku Jan Ilík.

Tomáš Roman: Už můžu chodit

Do povědomí turfmanů se zapsal hned v prvním roce své kariéry, kdy získal šest vítězství. Vloni už na českých drahách absolvoval 137 dostihů a v celkovém pořadí jezdců mu patřila pátá příčka. Ti, kteří sázeli na to, že i letos bude bojovat o čelo šampionátu, se však spletli. Tomáš Roman, nejen z největších talentů posledních let, kterému aktuálně chybí do titulu žokeje pouze jediná čárka, začal budovat svou kariéru v Německu. Poté, co se mu celý rok dařilo, přišel 10. listopadu na závodišti v Mnichově pád, z něhož mrazí. Vrátí se ještě do sedla? Nebude mít následky? I tyto otázky trápily přátele a fanoušky sympatického mladíka, který si svou upřímností a slušností všechny získal…

Stránky