Chtěl bych touto cestou poblahopřát realizačnímu týmu DS Pegas, majiteli Jiřímu Trávníčkovi, trenéru Gregu Wroblewskému i žokeji Janu Faltejskovi k tomu, co  nám všem v sobotu ukázali. Jejich společné dílko, na jehož konci  bylo nečekané vítězství ve Velké pardubické, přineslo pohlazení  po dušičkách  všem, kdo mají rádi odvážné počínání. Orphee des Blins za svými zády utavila tak kvalitního koně, jakým nesporně je Trezor, a  všechny ostatní   postavila do role  statistů, aspoň pokud šlo o boj o triumf. To celé na dráze, jejíž hluboká oranice neměla podle papírových předpokladů chutnat klisně, která rozhodně není žádnou koňskou twiggy.

23 koní, 23 ambicí pro letošní ročník Velké pardubické s Českou pojišťovnou. Jaké mají  v dostihu šance?  Na následujících rádcích najdete  bleskové  hodnocení  všech účastníků očima Dostihového světa…

1 Valldemoso
V posledních letech patří vždy k širšímu okruhu favoritů. Není   důvod, aby v něm nestál i letos. Žokej Andrés kvůli němu opustil místo ve Zhoři, před dvěma týdny se sice zranil, před týdnem ale vyhrál v Lysé. 
2 Nikas
Loňský hrdina Ceny Labe,  letos  rovněž vítězný v nejvyšší krosové kategorii. V kurzové nabídce působí jako nejpodceňovanější  z koní, kteří určitě ve Velké mají co dělat. Žokej Tůma  před odchodem do Anglie  v jeho sedle dosud v dostihu nebyl.
3 Belmont
V pěti posledních startech nebyl horší než druhý, a to, spolu se skutečností, že mu mezi svými svěřenci po Tiumenovi nejvíce věřil Josef Váňa, jej pasuje na černého koně dostihu.  Navíc Josef Váňa mladší v sedle  by se jistě nezlobil za převzetí rodinné štafety.
4 Sixteen
Problém s kopytem z minulých týdnů je zřejmě zažehnán a dvojnásobná hrdinka Velké  může nastoupit k možná už skutečně poslednímu životnímu startu.  Josef Bartoš má správný hlad na úspěch a zkušeností na rozdávání. Jak se vám tento tandem líbí?

Žokej Tomáš Lukášek, který se před nedávnem vrátil ze svého malajského působiště zpátky do Čech, mnoho na českých drahách nenajezdil. Po pádu z klisny Mythic Heroine pro něj skončila sezóna roztříštěným ramenem, které v současné době léčí v domácím prostředí. A jelikož dostihy pravidelně po boku své ženy Veroniky a v doprovodu svých dětí navštěvuje, poprosili jsme ho při té příležitosti o pravidelné komentáře, se kterými se na stránkách Dostihového světa budete nyní setkávat každý týden. Jak viděl Tomáš Lukášek nedělní mítink ve Velké Chuchli, přiblíží následující řádky.

Cena Vítězného oblouku je vrchol evropského dostihového podzimu. Tohle zaklínadlo působí v dostihových vodách už pěkných pár let.  U nás   samozřejmě  s tou výhradou, že  nezorientovaní se zaklínají   jiným tvrzením: Největším dostihem podzimu je přece Velká pardubická. Aniž se chci dotknout národního cítění,    od podobných myšlenek bych se rád oprostil, protože připomínají tvrzení, že česká koruna je nejsilnější světovou měnou.

V polovině září se v mé mailové schránce přestaly objevovat  každodenní newslettery  amerického  serveru a časopisu Thoroughbred Times.  Když jsem se pídil po příčině, zjistil jsem, že internetový i tištěný magazín ThorougbredTimes přestal vycházet bez dalších informací. Majitel  soud  požádal o ochranu před věřiteli, necelých dvacet zaměstnanců dostalo výpověď a  výtečný informační zdroj  je  prakticky ze dne na den  už jenom  vzdálenou hudbou minulosti.  Nedokázal zařadit vhodnou rychlost ve dnešní době sociálních sítí,  krizí  a měn, které se hroutí všude, kam oko dohlédne. A tak je dnes už jen příjemnou a milou vzpomínkou, jejíž obraz vymizí v pamětech  o to dřív,  o co jej  nahradí další, ještě hloupější program.

Musím předeslat, že jsem velmi rád, že v Lysé nad Labem opět uvidíme v české dostihové akci  Tomáše Lukáška.  Kvalitních jezdců není nikdy dost. A  loňský vícešampion určitě v našich poměrech  kvalitním jezdcem je. Ale je  skutečně důvodem k radosti, že se  místo Kuala Lumpuru bude v sobotu prohánět Polabím?  To je na jeho posouzení,  ovšem z hlediska pozorovatele se zdá, že jeho malajská mise neproběhla úplně tak, jak si sám představoval. A to přesto, že v exotické zemi vyhrál i tamní derby.

Mezinárodní lesk víkendových dostihovým vrcholům v České republice  dodají už tradičně pouze Slováci. Na to, že by na „nejprestižnější“ české komparační testy dorazili  třeba Němci nebo Italové, můžeme  zapomenout.  Jde o málo peněz, a čelili by řadě rizikových faktorů. Dlouhé cestě,  sporné kvalitě zázemí, značným nákladům či  dobrým soupeřům.  A tak si – stejně jako v minulých letech – najdou doma řadu jiných startovacích variant a k nám se nehrnou.   Ale co, mávne rukou český fanda. Nejlepší čeští koně si to před pražskými diváky rozdají mezi sebou.  Kdo vyhraje, bude král.

Klusácké derby se odehraje v neděli ve Slušovicích.  To je zpráva, která v dnešní pohnuté době sotva doplachtí na  přední stránky novin. Naopak, vsadil bych se, že  ve většině médií těžko najde cestu i na tu nejposlednější  stranu.   Že jde o největší den klusáckého kalendáře, vyšperkovaný přítomností  loučící se jezdecké legendy, to totiž sotva koho dojme natolik, aby klusáckému vrcholu věnoval prostor.

Je anebo není z jiné planety? Nevím, posuďte sami…  Kdo? Přece Frankel.  Jistě,  v tomto týdnu český turf čeká klasický dostih. Dočkáme se i návratu mnohonásobného šampiona na naše dráhy, a chybět nebude ani  několikanásobná účast v prestižním Baden Baden. A přece všechny tyhle události v celotýdenní bilanci blednou  poměrně jednoznačně. To, co po třinácté vyvedl Frankel se svými soupeři, totiž dává tušit, že čeština není až tak bohatá, jak bychom si mysleli.

Jako na houpačce. Tak si připadám při četbě zpráv  ze země našich jižních sousedů.  Ostatně nejenom od nich. Tamní dostihy čelí krizi, proti níž je ta naše skutečně jen malá česká. V Rakousku to podle všeho začíná  být o bytí a nebytí, aspoň pokud  si vezmeme na paškál cvalovou sekci tamního dostihového dění.  Není to tak dávno, co se s velkou pompou a nadějemi otvíralo nové závodiště v Ebreichsdorfu.