Trenér Grzegorz Witold Wroblewski bude v listinách Velké pardubické navěky zapsán jako trenér, který do dostihu nachystal k hattricku vítězství Orphee des Blins. Před letošním ročníkem se sice jeho svěřenci na skocích dostali do velmi slušné formy, jeho jméno v listině trenérů pro letošní ročník ale nenajdeme. Přesto ale v posledních týdnech vedl přípravu hned dvou účastníků.

Stáj Lokotrans v minulém úspěšném roce korunovala sezónu triumfem ve Velké pardubické. Mr. Spex jako obhájce triumfu bude na startu i letos, a do dostihu jej povede ostřílený Ir Patrick Mullins. I o tom, jaké jsou vyhlídky nejznámějšího reprezentanta jeho stáje, jsme hovořili s majitelem Karlem Jalovým, před pardubickým tématem však šlo těžko opomenout čerstvé dvojité francouzské vítězství Folburga de Palma.    

K výhře v takovém dostihu jako je Nagroda Mosznej na 1600 metrů, která  byla druhým nejvýznamějším dostihem po  Velké varšavské v nedělním programu na závodišti Sluziewiec je potřeba trocha štěstí. A to maličko chybělo k výhře českého zástupce v tomto dostihu Ignacia Reillyho. "Už už se zdálo, že vyhrajeme, ale Anator se s námi v konci chytil a nakonec těsně zvítězil", řekl žokej Jiří Chaloupka, který nastoupil do dostihu ve vypůjčené přilbě. Ta jeho zůstala omylem ve vlaku, ale nakonec se našla a on si ji vyzvedl při cestě zpět.

Z českého pohledu byla pochopitelně nejzajímavějším dostihem nedělního programu v Longchamp sprinterská Prix de l’Abbaye de Longchamp Longines (Gr. 1, 2+, 1 000 metrů, 350 000 €) a především proto, že se v ní potřetí v kariéře představil tuzemský sprinter roku Ponntos (B. Murzabajev) a po těsném druhém místě z přípravné Gr. 3 Qatar Prix du Petit Couvert z před třech týdnů se očekávalo, zda vylepší loňské sedmé, respektive předloňské šesté místo. V úvodu dostihu hýřil aktivitou jako obvykle, v závěru však zeslábl a soupeři se přes něj převalili jak přílivová vlna a Ponntos nakonec svoje třetí „l’Abbaye“ dokončil na desátém místě. V závěru se prosadila favorizovaná anglická Highfield Princess (J. Hart), když jistě o délku předčila další britskou nájezdnici Perdicu (M. Barzalona), která za sebou o krátkou hlavu nechala O’Brienova Aesop’s Fables (R. Moore). Ponntos na vítězku ztratil tři a půl délky, což je zlepšení oproti srpnovému Goodwoodu, kde na ni ztrácel šest délek.

O Ceně Vítězného oblouku (Prix de l’Arc de Triomphe) se často mluví jako o pamětihodnosti, ale někdy se i v případě takové události (inaugurační ročník se uskutečnil v roce 1920) stane něco poprvé (i když to poprvé je v tomto případě trochu relativní) – tříletý francouzský hřebec Ace Impact se stal prvním koněm, který v téže sezóně dokázal vyhrát v roce 2005 na 2 100 metrů „zkrácené“ francouzské derby (Prix du Jockey – Club) a Prix de l’Arc de Triomphe. Ace Impact (C. Demuro) si rovněž udržel svoji neporazitelnost, poté co se zpočátku v dostihu držel zpět, v závěru předvedl impozantní zrychlení po vnější straně pole, jež se stává jeho charakteristickým znakem. Anglický Westover (R. Hornby), loni šestý, když mu nevyhovoval težký terén, obsadil jeden a tři čtvrtiny délky vzdálené druhé místo, o krátkou hlavu před vynikajícím koncovkářem Onestem (M. Guyon), který měl loni podobný problém, japonský Though Seven Seas (C. - P. Lemaitre) obsadil jeden a čtvrt délky vzdálené čtvrté místo o krk před irským vítězem letošního St Leger v Doncasteru Continutious (R. Moore).

Trenér Josef Váňa starší stojí neotřesitelně v čele statistik vítězných Velkých pardubických, v letošním roce však poněkud netradičně ve Velké musí vsadit vše na jednu kartu. Její jméno je Lodgian Whistle, kůň, který podle trenéra popírá veterinární pravidla a zvyklosti. S Ondřejem Velkem v sedle by měl Váňův svěřenec patřit k širšímu okruhu favoritů, a to se dá konstatovat zdaleka nejen z úcty k trenérovu jménu.

Když jsme si povídali naposledy, jeho hlavním přáním, poté co restartoval svou jezdeckou kariéru, bylo, aby zůstal zdravý. To se mu tři měsíce dařilo, než přišel v sobotu 23. září pád. Na první pohled nevinně vyhlížející pád z dvouletého ryzáka Maxmiliána, který sympatického mladého muže vrací zpět na startovní čáru, protože několik týdnů bude mimo. Co se vlastně přihodilo, jak dlouhá bude rekonvalescence i zda má již své favority pro nadcházející Velkou, jsme se zeptali Nikoly Petrlíka…

Úvodní den (tzv. J-1) letošního mítinku vrcholícího nedělní Prix de l’Arc de Triomphe na závodišti v pařížském Longchamp měl dva vrcholy v podobě dostihů se statutem Gr. 1. Prvním z nich byla supervytrvalecká Qatar Prix du Cadran (Gr. 1, 4+, 4 000 metrů, 300 000 €), ve které často slavili úspěchy čeští koně, zejména reprezentant stáje Dr. Charváta Trip to Rhodos. Na start letošního ročníku se postavil držitel titulu pro nejlepšího tuzemského vytrvalce loňského roku Vert Liberte, přičemž v sedle Daliborem Törökem připravovaného reprezentanta DS Pegas byl několikanásobný český i německý šampion Baujržan Murzabajev. V nepočetném poli šesti koní se suverénně stylem start cíl prosadil svěřenec Alana Kinga Trueshan vedený svojí stálou partnerkou Hollie Doyle, zatímco Vert Liberte po tradičně defenzivním průběhu bojoval o nižší dotované příčky a nakonec skončil na děleném pátém místě společně s coolmorskou Emily Dickinson (L. Dettori), která má letos na svém kontě mimo jiné čtvrté místo z ascotského Gold Cupu.

V loňském roce Lukáš Matuský ve Velké pardubické vyhrál tak trochu dílem náhody.  Jan Kratochvíl totiž Velkou sledoval z nemocničního lůžka, a Matuský nabídnutou šancí neopovrhl.  Letos ale pro zranění Velkou musí vynechat, Po několikaměsíční rekonvalescenci se sice vrátil do sedla včas, ovšem mítink v Meranu jej nakonec připravil o Velkou stejně jako Josefa Bartoše.  Tím, kdo hledal žokeje na poslední chvíli, byl v tomto případě trenér Radek Holčák.  V sedle Stukea místo Matuského bude Francouz Benoit Claudic…

„Vyrůstat v rodině, kde jsou všichni od koní, není úplně lehké. V životě se setkáte s různými podobami závisti, protože lidé si myslí, že děti, pocházející z rodin zabývajících se koňmi, mají vše zadarmo a nemusí pro to nic moc dělat. Bohužel opak je pravdou a i já jsem si musela svou cestu vyšlapat víceméně sama. Lehké není ani rozpoznat opravdové přátele, od těch, kteří se s vámi baví jen proto, aby dostali nějaké ‚výhody‘. Každopádně jsem ráda, za to, co mám, a určitě bych neměnila,“ říká Tereza Winterová, dvojnásobná premiantka Ponyligy, amatérská jezdkyně a majitelka valacha Bacory, který před necelými čtrnácti dny triumfoval ve Velké Chuchli v sedle s Matyášem Lukou…