Patří k našim nejpůvabnějším a aktuálně také nejúspěšnějším dostihovým jezdkyním. Svou kariéru odstartovala v roce 2021, kdy zároveň ovládla chuchelský celoroční žákovský seriál Hipospol Cup. Vzestupný trend v počtu startů i vítězství korunovala letos stříbrnou příčkou v šampionátu rovinových jezdců, kdy až do posledních dostihových dnů zatápěla vedoucí Martině Havelkové, která titul nakonec obhájila. Sofie Kvízová, talentovaná dívka, která na sobě tvrdě pracuje, aby si splnila svůj sen, a rok od roku míří výš a výš.

Jak ze svého pohledu hodnotíte sezónu, která vám vynesla zatím životní úspěch – druhé místo v celoročním hodnocení rovinových jezdců?

Hodnotím ji velice dobře, je to pro mě určitě velký skok nahoru a doufám, že mi to otevře dveře k více příležitostem. Hlavně však pevně věřím, že další sezóna bude ještě lepší.

To bychom vám určitě přáli, nicméně během roku to bylo u vás trochu jako na houpačce. Úspěchy střídala různá zranění, kterých nebylo zrovna málo...

Je pravda, že během sezóny se vyskytlo pár problémů, a to hlavně na začátku, kdy jsem musela podstoupit operaci. Mám štěstí, že mám okolo sebe perfektní tým a hlavně rodinu. To oni mě motivují jít dál a díky nim mě má práce baví.

Máme před sebou poslední měsíc roku, kdy všichni tak trochu bilancují. Co se vám letos povedlo a je něco, co vás třeba trochu mrzí?

Povedla se spousta věcí, nebo alespoň já to tak vnímám. Ráda vzpomínám na Gomba handicap, v němž jsme vyhráli s Little Lordem. Tímto se mi tento kůň vryl do srdce ještě víc. Bohužel se i pár věcí nepovedlo, ale to jsou dostihy, ne vždy to jde podle představ. Jelikož jsem hodně sebekritická, právě tyto dostihy mě velmi mrzí a dlouho nad nimi přemýšlím. Důležité ale je se z toho poučit a jít dál.

Které letošní vítězství vás nejvíce potěšilo a které nejvíc překvapilo?

Vždy mě těší dostihy s dvouletými koňmi, mám radost, když vidím, jak se posouvají a budujeme s týmem jejich cestu. V tomto případě bych ráda zmínila Klermonta od pana Charváta. Vyhráli jsme spolu velmi lehce ve Slušovicích a je to moc šikovný kůň, který má před sebou slibnou budoucnost. Potěšila mě také Trinity Time, malá kobylka s velkým srdcem, kterou jsme s kamarádkou a kolegyní Lucií Brhlíkovou vybraly na dražbě v Irsku. Největší překvapení? Asi vítězství s La Relation v Ceně Latiny. Věděla jsem, že kobylka má srdce a že to umí ukázat, ale i tak mě to překvapilo a radost byla veliká. A samozřejmě znovu Little Lord v Gombě, to myslím nečekal nikdo.

Mnozí možná nečekali ani to, jak dlouho budete usilovat o první příčku v šampionátu. Věřila jste, že by se to mohlo povést a co podle vás nakonec rozhodlo?

Věřila jsem si, ale snažím se být pokorná, druhá příčka je pro mě momentálně dostačující. Martina Havelková je nejzkušenější jezdkyní v českém dostihovém sportu, takže druhé místo za ní je určitě velkou poctou. Myslím si, že rozhodlo, že jsem několikrát měla odebranou licenci vlastní chybou, ale jak říkám, je důležité se z toho poučit a jít dál.

Kam tento úspěch ve vaší kariéře řadíte?

Určitě na vrchní příčky, ale doufám, že to bude ještě lepší.

Jak prožíváte zimní pauzu? Zůstáváte v ČR nebo míříte, třeba jen na pár týdnů, na zkušenou do zahraničí?

Samozřejmě zůstávám doma, ve své domácí stáji, kde mají zimní přípravu jak koně, tak i my jezdci. Já i Marcel Novák mladší na sobě tvrdě pracujeme a nic nenecháváme náhodě, i proto věřím, že oba vrátíme majitelům a trenérovi to, co do nás investovali. Já obecně nejsem moc zahraniční typ, nejraději mám Valašsko.

Krásná příroda, klid, kopce, ale také spousta dnů, kdy je půda zmrzlá a na horách leží sníh. Máte ráda zimu? A na co nejvíc se o zimní pauze těšíte?

Miluju zimu a zimní sporty. Těším se na skialpy, lyže a cokoliv se sněhem, kterého je u nás spousta. Také budu s rodinou a týmem. Odpočinek je potřeba, ale práce také, takže se určitě nudit nebudu.

Letos jste jezdila s velkou chutí, přehledem a pokud mohu mluvit za sebe, byla radost se na vás dívat. Jaké jsou vaše plány pro sezónu 2026?

Cíle mám velké, ale raději si je nechám pro sebe ať nepřeskakuju. Určitě chci zapracovat na sobě, protože je stále co zlepšovat. Ale na sezónu 2026 se těším a půjdu do ní naplno.

foto: Miro Abík, Monika Smolková a Bohumil Křižan