Druhý dostihový rok spojuje své jméno z dostihovým provozem v Hongkongu Jiří Palík. Jezdec, který v roce 2005 v sedle Ready for Life vyhrál pro trenéra Josefa Váňu České derby, se sice letos v létě mihl na českých drahách, jeho posledním trvalým evropským působištěm bylo ale Německo, kde byl dlouhodobě druhým nejúspěšnějším Čechem po Filipu Minaříkovi. Přesto ale odešel do Hongkongu za kontraktem pracovního jezdce. Jak se mu v jihovýchodní Asii daří? I o tom jsme s Jiřím Palíkem mluvili poblíž moderního závodiště Sha Tin…

Čtyři koně vycestovali z tréninku Josefa Váni do Cagnes Sur Mer, dva své dostihy dokončili se ztrátami,  jeden neodstartoval a pro jednoho byl  francouzský start posledním životním dobrodružstvím. Není divu, že po těchto zkušenostech zkušený Váňa další snahy prosadit se právě na Riviéře vyhodnotil negativně…

O uplynulém víkendu se Britských ostrovech uskutečnily tři dostihy nejvyšší kategorie Grade 1. V sobotu bylo centrum pozornosti upřeno do anglického Sandown Parku, kde hráli prim tzv. "krátcí" steepleři a to nejprve nováčkové na scéně Racing Post Henry VIII Novices' Chase, ve které se těsně prosadil Nichollsův Hinterland (D. Jacob) a posléze i ostřílené hvězdy v BetVictor Tingle Creek Chase, mezi nimiž se při absenci aktuálně největší čtyřnohé hvězdy brtiského turfu Sprinter Sacrea jistě prosadil Sire de Grugy (J. Moore). O druhé adventní neděli se pak zájem překážky preferujících turmanů přesunul do irského Punchestownu, kde se uskutečnil John Durkan Memorial Punchestown Chase, ve kterém se suverénně prosadil favorizovaný Arvika Ligeonniere (R. Walsh).

Sympatická trenérka a zároveň veterinářka má za sebou čtvrtou trenérskou sezónu.

Galerii z dostihového mítinku v Hongkongu najdete zde

Evropská dostihová prezentace v letošním Hongkongu skončila tak, jak začala. Bez velké slávy. Vrchol mítinku v podobě Hong Kong Cupu se totiž odehrál opět podle domácích not, když taktovky se podruhé v rámci odpoledne chopil Douglas Whyte. Stalo se tak ale až v cílové rovině, jinak tempo v Hong Kong Cupu diktoval  prakticky celý dostih japonský host Tokei Halo, za kterým držel všechny trumfy v rukou Christophe Soumillon v sedle Cirrus des Aigles. Jenže  po příchodu do cílové roviny ve vítězné pozici jeho kůň nezrychlil, a místo aby se přehnal před Japonce, zůstával za ním. Kdo se ale před Japonce přehnal byl domácí Akeed Mofeed (Dubawi). Loňský vítěz hongkongského derby se ukázal nad síly všech soupeřů a vynikající domácí bilanci souboje Hongkong-zbytek světa upravil na 3:1 s převahou jedné délky.  Francouzské ambice  skončily třetí, když Soumillon legendárního koně pod sebou přes Japonce nedostal. Ještě horší bilanci než Evropa si ovšem odvezli z Hongkongu Američané, loňský hrdina Breeders´Cup Turf Little Mike totiž bez výrazného momentu skončil devátý a  smlsl si na něm mimo jiné i německý Neatico pod Andraschem Starkem.

Evropské ambice na vítězství v Hongkongu dostaly další úder v Hong Kong Mile. Francouzská reprezentantka Moonlight Cloud se totiž musela spokojit s šestým místem, když v cílové rovině nenašla ani tu nejmenší odpověď na závěr domácích mílařů. Mezi nimi našelnejvíce sil Glorious Days pod D. Whytem,  který udolal o tři čtvrtě délky domácího favorita Gold-Fun. Nejlépe z Evropanů si vedl poprvé od jarní Dubaje startující Gordon Lord Byron na čtvrtém místě. Shamalgan v celém dostihu držel zadní pozice a ani v závěru jeho závěr nestačil na posun jednocifernému výsledku, skončil jedenáctý, na posledním místě dokončila dostih ceněný britský návštěvnice Sky Lantern. Míle se v Hongkongu běžela za 1:33,60.

Kdo neviděl, neuvěří. O „koních z jiné planety“ toho byla popsána spousta. A po mítinku v Hongkongu budou mít tyto příběhy bohatou látku k pokračování. Japonský host Lord Kanaloa s žokejem Iwatou totiž splnil roli favorita a  po neuvěřitelně suverénním výkonu z posledních míst dotáhl ztrátu na soupeře právě včas, aby nejenom vyhrál o lehoučkých pět délek, ale také aby udělal obrovský dojem a zajistil si zřejmě pro letošní mezinárodní klasifikace zaslouženou pozici nejlepšího sprintera světa.  Jeho vítězství posvětil čas 1:08,25, o 25 setin rychlejší, než jakým stejný kůň vyhrál v Hongkongu před rokem.  Půjčku za oplátku z evropského hlediska domácím splatil irský outsider Sole Power, kterého Johnny Murtagh dovedl ke geniálnímu druhému místu před domácím majitelem budovatelského jména Frederickem Engelsem. Tragickou dohru měl dostih pro britskou Jwalu, jejíž život po nešťastném pádu skončil několik metrů před cílovou metou a ani žokej Drowne nedopadl dobře, patnáct minut po dostihu však bylo  na závodišti oznámeno, že je při vedomí a čekají ho podrobnější vyšetření. Podle posledních zpráv je pozitivní alespoň to, že  Drowne pohybuje všemi končetinamu....

Nečekaný domácí triumf přinesl první mezinárodní dostih programu v Hongkongu. Hong Kong Vase (2400m) , kterou v posledních 12 letech vyhrávali výhradně koně chystaní v Evropě se stala kořistí domácího Dominanta (Cacique), který pod Zacem Purtonem v závěru předvedl vetší zrychlení než evropský tandem Red Cadeaux – Dunaden a ukořistil triumf, ve který domácí pramálo věřili. Favorizovaná The Fugue se pod Williamem Buickem protáhla k druhému místu před Dunadena,  i jí ale chybělo tři čtvrtě délky k úspěchu a zopakovala tak své umístění z Breeders´Cupu.  Vítěz, kterého nachystal hongkongský specialista John Moore,  vyběhl čas 2:27,29. Němečtí účastníci v nakonec dvanáctihlavém poli skončili osmý (Feuerblitz) resp na posledních dvou místech (Seismos a dlouho vedoucí Nymphea) a tato skutečnost signalizuje, že i Meandre, kdyby býval do Hongkongu jel,  by měl s místní konkurencí zřejmě práce až nad hlavu…

Nejenom o Shamalganovi bude v neděli hongkongský dostihový vrchol prosincového mezinárodního kalendáře roku 2013.  Na startu se sejsou koně ze čtyř kontinentů jejichž cílem je samozřejmě především uspět. Papírové předoklady tentokrát pasují dvakrát po pozice favoritů Evropany, jednou domácí a jednou Japonce. Američané a Australané by podle “papíru” měli jet domů bez vítězství.  A jak jsou konkrétně rozvrženy síly ve všech čtyřech dostizích?