Zlatá propagace. Nebo motivace?
Napsal uživatel jsejnohova dne 23. Červen 2015 - 22:04.Rovinový meeting roku máme úspěšně za sebou a lze ho myslím zhodnotit jako v zásadě vydařený. Ovšem až na malé výjimky. Tak především Zlatý pohár… Již při pohledu na jeho přihlášky se totiž do mysli nezadržitelně vkrádala reminiscencenanotoricky známý song: Where have all the stayers gone?

Dva starty, dvě vítězství, a jen minimum snahy. Žokej Petr Foret byl v nedělním Zlatém poháru pouhým pasažérem, který po očku sledoval dění za svými zády. Nic z něj mu v sedle Azteka (foto z loňské sezony) nebylo nebezpečné. To, co mělo být elitním vytrvaleckým testem starších vytrvalců, se nakonec ukázalo být spíše selankou. Loňský hrdina derby Cheeky Chappie v závěru lehce zahrozil, ale Aztek byl suverénní a po rozpačitě pomalém průběhu potvrdil svou výkonnost. Ani trenéra Tomáše Váňu ale takové vítězství nijak extrémně netěšilo….
Josef Váňa je mužem mnoha profesí. Drtivá většina nedostihové veřejnosti o něm sveřepě mluví jako o překážkovém žokejovi, v poslední době ale v jeho kariéře značně navrch získaly úspěchy trenérské. A to i v profesi, která Váňovi dříve byla cizí – na rovinách. Největší český dostih v této disciplíně je – a to bohužel jednoznačně – České derby. Dostih, který Váňa vyhrál zásluhou Roches Crosse před nástupem „dynastie“ koní stáje Monte Negro. A vyhrál jej i po jejím pádu, zásluhou Touch of Geniuse. Zatímco modrobílé čtverce tentokrát pole uzavřely, na špici se zaskvěly donedávna neznámé růžové barvy. První a třetí místo v nejbohatší české rovině. Co víc si mohl Josef Váňa přát?
Galerii z Českého derby najdete