Osmiletý  Kasim, svěřenec Přemka Kejzlara,  ve hře o letošní Velkou  dokončil na čtvrtém místě v třetí kvalifikaci, na kontě má ale také překvapivý triumf z červencové Lysé nad Labem. Jeho nedělní jezdec Marcel Novák (na snímku) by se jistě nezlobil, kdyby tři měsíce poté, co společně vypálili rybník favoritům v Lysé,  uskutečnili něco podobného také ve vrcholné události české sezóny. Jenže  triumf v Pardubicích, to je něco jiného, uvědomuje si loni druhý muž překážkového šampionátu.

Velká pardubická zná řadu jezdců, kterým osud nedopřál ji vyhrát, ačkoli by si alespoň jedno prvenství, jeden zápis do listiny jejích vítězů více než zasloužili. Nejen pro své jezdecké umění, o němž přesvědčovali odborníky i diváky po celá dlouhá léta, ale také pro svůj hluboký vztah k našemu nejpopulárnějšímu dostihu. Ten se stal trvalou součástí jejich pozoruhodné osobnosti.  

Jedním z nejbáječnějších a bohužel „nezvítězivších vítězů“ Velké pardubické zůstal Kamil Kuchovský. V roce 1981, kdy v ní měl jako náš přední překážkový jezdec ve svých jedenačtyřiceti za sebou jedenáct startů bez vítězství, na otázku, jak tuto skutečnost nese, odpověděl: 

„Ono je samozřejmě krásné vyhrávat. A vyhrát Velkou pardubickou, to už je doopravdy něco. Ale přitom to není to hlavní. Nejdůležitější je být u toho, porvat se, bojovat, sportovat. A pak si myslím, že vítězství ještě nemusí být znakem mistrovství. Ne ovšem, že bych Velkou nechtěl vyhrát, byla a je to moje dávná touha…“ 

Šestiletý valach Tropic de Brion je na startovní listině Velké pardubické záhadou možná pro všechny. A to včetně trenéra Pavla Vítka, který koně v přípravě v posledních necelých třech měsících vede v přípravě. Start koně ve francouzském majetku, který je aktuálně chystán  v České republice, je tak trochu experimentem i pro svůj realizační tým, a příjezd  jezdce, jehož  jméno není na českých drahách známé, dává  ataku Tropic de Briona příchuť záhady. A ani slova trenéra Pavla Vítka ji příliš neodhalují…

Žokej Marek  Stromský měl v letošním roce  poměrně vydařenou sezónu. Před Velkou  pardubickou ale jako by se od něj štěstí odvrátilo. Dva koně,  s kterými mohl uvažovat o zajímavém výsledku, nakonec na start nenastoupí, a tak se dohodl na startu v sedle outsidera. Status Quo trenéra i chovatele Miroslava Ševčíka  byl sice loni třetí v Ceně Vltavy, posledními výsledky  ale nenaznačoval, že by měl ve Velké pardubické bojovat. Přesto Marek Stromský zvolil šanci jezdit tohoto koně raději  než vyčkávání na tribuně, které mohlo třeba přinést  šancovější jízdu..

Jednadvacetičlenné startovní pole se  má sejít příští neděli na startu letošní Velké pardubické s Českou pojišťovnou, když kromě českých účastníků  figurují na startovní listině koně chystaní v Irsku, ve Velké Británii a také na Slovensku. Zatímco britské a slovenské ambice má hájit po jednom koni, irské barvy by měla reprezentovat hned trojice koní v Pardubicích zkušeného trenéra Endy Bolgera.   Mezi českými koňmi na startu není žádné velké překvapení a startovat by  měli všichni favorité v čele Orphee des Blins, Trezorem a Tiumenem. Britskou ambicí na úspěch bude v neděli  Shalimar  Fromentro, který  má letos v nohách čtyři francouzské dostihy Crystal Cupu a naposled v Craonu dokončil pátý. Irské barvy by měli hájit  devítiletý Zest For Life, do jehož sedla by měl dorazit vítěz předloňskéhoz Cheltenhamu  Gold Cupu amatér Waley Cohen, v posledním startu nedokončivší Mount Sion a veterán Freneys Well, který v minulosti získal úspěchy i v Cheltenhamu, ale  v poslední době nijak výrazně nezářil

Hrdina poslední kvalifikace o Velkou pardubickou šel už v září do boje s tím, že  do Velké zřejmě nenastoupí. Nebyl přihlášen,  a trenér Josef Váňa tehdy na jeho konto konstatoval: „Musel by předvést mimořádný výkon, aby se na tom něclo měnilo.“ Silver regent dostih vyhrál, ale do Velké přece jenom nejde.  Hlavním důvodem bylo, že na něj Váňa v současné situaci neměl odpovídajícího jezdce…

Hned dva hrdinové letošních kvalifikací o Velkou pardubickou se nakonec na start nejslavnějšího českého dostihu  příští neděli zcela jistě nepostaví.   Zatímco Silver Regent nebyl do dostihu přihlášen  a jeho realizační tým neuvažuje o drahém dohlášení  v posledním možné termínu, desetiletý Bremen Plan (na snímku) ze stáje Nýznerov  po třech účastech  ve Velké v průběhu minulých let letos své přihlášky do velké nevyužije.

Čtyřiasedmdesátý ročník meranského Gran Premia se stal pro české barvy ročníkem vítězným.   Potřetí se na podalpské dráze hrála v den největšího svátku česká hymna, ale teprve  poprvé při ní stál  v pozoru po doku svého syna také trenér Josef Váňa. Jeho trpělivost, s kterou  vozí do Itálie koně i v situaci, kdy se Italové  trápí s dotacemi , přinesla  ovoce. Stalo se tak  v ročníku, kdy se z překážkově skvělé Francie dostavila konkurence početně i kvalitativně slabší než obvykle. Historie se na to ale ptát nebude – Váňův Alpha Two vyhrál, a navíc jistě porazil italskou elitu. Doplněnou soupeři z Česka, Francie a Německa.   Reprezentant stáje Evi-Váňa  potvrdil to, co o něm trenér   opakoval při mnoha příležitostech: Je to kanón…

Připomenutí  českého vítězství v meranském Gran Premiu najdete zde

Sedmdesátýčtvrtý ročník Gran Premio Merano dnes na měkké dráze meranského závodiště opanoval Alpha Two, šestiletý svěřenec Josefa Váni vedený trenérovým synem Josefem. Velkým nástupem v cílové rovině za sebou nechal deset soupeřů vedených domácím Dar Saidem, v jehož sedle byl žokej Josef Bartoš. Druhý Váňův svěřenec Imprezer udával větší část pětikilometrového dostihu jeho tempo a v závěru zůstal čtvrtý, Demon Magic s Jaroslavem Myškou dokončil šestý. Josef Váňa se tak dočkal vytouženého triumfu v největším italském překážkovém dostihu.