Statisticky nejúspěšnějším jezdcem nedělního pardubického odpoledne se stal Dušan Andrés. Plný zásah si připsal v Ceně ČASCH s Natalií a následně i ve Stříbrné Trofeji - Ceně společnosti A.S.A. s Čárirayem. Tato dvě vítězství ho posunula do čela žebříčku překážkových jezdců, ale k jeho spokojenosti s bilancí mítinku určitě neméně přispělo i ukořistění druhého místa ve Velké v sedle Nikase…

Kdo stihl sázku na Velkou pardubickou těsně před startem dostihu,  mohl si odnést tiket  se jménem Peintre Abstraita s kurzem  na vítězství 1500:10.  V případě vítězství svěřence Radka Holčáka by tedy takový sázkař měl co slavit. Peintre Abstrait sice nevyhrál, ale i jeho umístění „na tabuli“ má příchuť senzace a realizační tým mohl být spokojen. Ostatně – kdo by po letošní divoké Velké nebyl….

To, že někdo vyhraje Velké pořadí na Velkou pardubickou, je už samo o sobě umění i štěstí, ale letos to bylo něco neuvěřitelného. Jak nám prozradil bookmaker Jaroslav Zawojski: „Výherce nevsadil žádnou kombinaci, tedy „natvrdo“ zahrál za 50 korun přesné pořadí Orphee des Blins – Nikas – Klaus. Kdyby Klaus předběhl Nikase, nikdo by žádné peníze nebral. Je to sázkový rekord v poměru k sázce, za padesátikorunu  ještě přes 68 000 nikdo  nevyhrál. Byly ovšem i další zajímavé výhry, vyhrávalo se i na další dostihy.

Jak se dá jednoznačně vyjádřit radost i otázka na oslavu  dobrého umístění, to  předvedl trenér druhého Nikase Stanislav Popelka. Cestou na dráhu prohodil celý rozzářený: „Sejdeme se v hospodě“.  Připomnělo mi to situaci, kdy slovenský tenista Filip Polášek měl komentovat výkon své partnerky na Australian open ve smíšené čtyřhře. Připravil jsem si otázky a diktafon, ale vůbec jsem ho nepotřeboval. Na adresu své partnerky řekl: „Ty vole, ta hrála“. Bylo v tom taky všechno….

(alp)

V loňském roce po Velké pardubické cestovala její suverénka Orphee des Blins  ještě do Cheltenhamu. Na tamním krosu mnoho slávy nenadělala, hluboká anglická půda ji připravila o síly a skončila s Janem Faltejskem v poli poražených. Trenér Gregorz Witold Wroblewski včera především slavil,  a to v dresu Baníku Ostrava, který  mu přinesla vyhraná sázka.  Na rozdíl od Baníku, který se v poslední době  často potácí u dna ligové tabulky, však Wroblewski a jeho nejslavnější  svěřenkyně  podobné potácení nerealizují.  I proto se trenér do Anglie znovu nijak nežene…

Už od pátku se toužebně obracejí oči těch, které čeká Velká, k nebi. Ale Boha nehledají, jejich přání je mnohem, mnohem přízemnější, a to ať zaprší, či nezaprší - kvalita a pružnost dráhy může totiž hrát pro některé z koní dost zásadní roli.

Galerii z letošního ročníku Velké pardubické najdete zde

 Josef Váňa své sto osmdesáté sedmé vítězství do přehledu bohaté kariéry pro statistiky Jockey Clubu nepřidal. A podle vlastních slov ani nepřidá. Jeho  smutný pochod cílovou rovinou, bez společnosti  prchnuvšího Tiumena, byl určitě  loučením, jaké  si sám nepředstavoval a ani nepřál. Nicméně – stalo se. Tribuny ho oslavovaly ovacemi, jakých se jinde dočká obvykle jen vítěz.  Anebo ani ten ne. A Josef Váňa  tváří v tvář faktu,  že trojnásobný hrdina Tiumen ani letos na Orphee des Blins neměl nárok (a neměl by ani bez pádu)  i pádu na poslední překážce  prohlásil: „Končím.“

Jan Faltejsek má  od vítězství v loňské Velké pardubické skvělé  období. Letos vyvrcholilo  vítězstvím ve  stejném dostihu, a žokej,  působící ve Francii, se mohl s francouzskou  rodačkou oslavovat druhý životní megatriumf.  A  užíval si ho z plna hrdla po dostihu i na tiskové konferenci...

Do roka a ani ne do dne, platilo dnes pro tým dostihové stáje Pegas.  Třináctý říjen a Velká pardubická, to se rovná Orphee des Blins, to je rovnice, která  platila v loňském roce a nejinak se odehrála i v roce letošním. Trenéru Gregorzi Witoldu Wroblewskému se přitom v průběhu odpoledne mírně třásla kolena, když jeden za druhým jeho svěřenci dokončovali mimo ty pozice, na kterých by je býval rád viděl – tedy ty nejvyšší. Český "národní poklad" je ale  jeho.  „Jak se říká u nás v Polsku i u vás v Česku, nejdůležitější je výsledek na konci. Na ten jsme dnes hráli, a ten se tady dostavil,“ radoval se Wroblewski, jenž se v trenérském hodnocení  Velké  zapsal do historie jako nejúspěšnější polský rodák, byť zásluhou klisny narozené ve Francii a vlastněné v České  republice.