Josef Bartoš potřetí vyhrál Velkou pardubickou. S Theophilem se na triumf pořádně nadřel, nakonec jím ale uzavřel výsledkově nejlepších čtrnáct dní svého jezdeckého života.  Den poté  jsme s úřadujícím vítězem Velké, Gran Premia a italským šampionem hovořili také o tom, jak se cítí Sparťan vyznamenaný Slavií (byť pojišťovnou) i o otázce kdy a jak hodlá  zaútočit na metu tisíce vyhraných dostihů.

Od roku 2005, kdy vyhrál Velkou Dirk Fuhrmann na Maskulovi, nebyl žádný cizí žokej k vítězství blíž než letos Thomas Garner. V sedle Strettona mu dnes chybělo na vítěz u cílového sloupku jedna a čtvrt délky.  Je to hodně nebo málo?  Porážka tímto poměrem v dostizích  je určitě důstojná,  jenže když vám takový kousek zabrání ve vstupu do historický knih, potěšeni jím určitě nebudete…

SStartovat do Velké pardubické v roli favorita, to není pro žokeje Jana Faltejska žádná novinka.  S Tziganem du Berlais bude sice v neděli  nastupovat v této roli poprvé, v minulosti si ale užil „světel ramp“  už v sedle Orphee des Blins při jejím druhém a třetím vítězství a prokázal tedy, že mu tato pozice nedělá problém.  Jak vidí pětinásobný vítěz letošní ročník a  svou pozici favorita?

Žokej Josef Bartoš má na svém kontě dlouhou řadu triumfů, ten z Gran Premia Merano mezi nimi ale zatím poněkud překvapivě chyběl. Od minulé neděle je ovšem dlouhé čekání u konce – na závodišti pod Alpami se mu tentokrát zadařilo a mohl si naplno užít vytoužené vítězství v  největším italském překážkovém dostihu.

Přesně takovou hvězdu si Praha pro Evropský pohár žokejů přála. Christophe Soumillon v Praze bavil diváky i sebe, a v poslední možné chvíli si také zajistil  vítězství v hodnocení žokejského poháru. Poslední zářijová sobota ale v jeho podání ani tak nebyla o velkém souboji, ale o pohodě, kterou ostatně vyzařovali  všichni zúčastnění žokejové. Jaké dojmy si ale z Chuchle odnesla největší hvězda odpoledne?

Aspirace Evropského poháru žokejů na pozici největší události v českém rovinovém turfu v letošním roce  opět pokročily. Příjezd Christopha Soumillona je  samozřejmě událostí samou o sobě,  mítink ovšem nabízí i řadu dalších lákadel. Včetně raritního přímého souboje trojice nejúspěšnějších českých žokejů v dějinách. Filip Minařík ve startovních boxech po boku Václava Janáčka a Jiřího Palíka, i to je událost, za kterou český turf vděčí existenci a renomé EJC.  A jak se na sobotní dostihy těší nejúspěšnější Čech historie?

V polovině letošního září překonala stáj Dr. Charvát sto milionů vydělaných na dostihových cenách a stala se tak prvním „stomilionářem“ v českém turfu. Majitel Jiří Charvát za sedmnáct let od prvního vítězství Boralda v roce 2002 prošel s dostihovými koňmi dlouhou cestu vyzdobenou řadou úspěchů, kterou zčásti bilancuje v následujícím rozhovoru:

Trenérka Hana Kabelková prožila s koňmi jeden nesporně z nejlepších víkendů své kariéry v dostihovém sportu.  Po sobotní triumfu na pardubické dráze se v neděli její svěřenec Reki  zapsal co listiny vítězů Velké Wroclawské a prodloužil tak seznam českých hrdinů největšího polského překážkového dostihu přesto, že právě Rekiho triumf čekal před startem skutečně jen málokdo.  Jenže sedmiletý syn nezapomenutelné Registany si pro svůj největší triumf přivezl do Polska životní formu a zastínil všechny soupeře. Vyrovnaný souboj v cílové rovině stál jeho realizační tým velké nervy a trenérku také dočasnou ztrátu hlasu,  společné úsilí ale přineslo vydatný plod…

První a třetí místo si ze Svatováclavské seny v Mostě odvezli svěřenci Václava Luky.  Nečekaný triumf klisny Sweeticon rozšířil třetím místem Meau Massagot a ve sprinterském vrcholu tak bošovičtí opět potvrdili, že kromě Francie umí velmi dobře běhat i na našem území.  Svou středoevropskou převahu by rádi potvrdili i o nadcházejícím víkendu, kdy je čeká trojboj mezi Prahou, Varšavou a Budapeští….

Třetí místo Nagano Golda v Grand Prix de Deauville na první pohled může působit jako lehké zklamání. Po vynikajícím výkonu v červnovém Ascotu snili lidé kolem momentálně nejlepšího českého koně ve Francii o vítězství. Jenže Nagano Gold dokončil dostih grupy dvě „jen“ třetí. Trenér Václav Luka po návratu z Francie nicméně nehledá výmluvy a i přes třetí místo zdůrazňuje výjimečnost svého svěřence – koně s takovou sérií  výsledků, jakou předvedl Nagano Gold letos, totiž v českém turfu prakticky nenajdeme.