Přestože v lednu oslavila významné půlkulaté narozeniny je stále neuvěřitelně akční a koním se věnuje denně. Za svou bohatou trenérskou kariéru, kterou odstartovala už v roce 1989, vyhrála celkem 221 dostihů, z toho 18 v dostizích nejvyšší kategorie. Každému koni, jenž se jí dostane do rukou, najde jeho parketu a její specialitou jsou klisny, kterým umí naslouchat. Trenérka Ivana Pejšková, dáma, jejímž druhým domovem je Chuchle a uznává starou dobrou klasiku, která roky funguje...

Ivanko, v sobotu do hlavního dostihu - Letního handicapu - vysíláš hned dvě své klisny - Quieru a Bella Riu, s jakými ambicemi?

Nejprve chci pochválit pořadatele, že přibyly dostihy II. kategorie, takže i koně s vyšším handicapem, kteří nestačí na absolutní špičku, najdou uplatnění, což v minulosti chybělo. Takový je právě sobotní hlavní dostih. Zajímavý bude také proto, že je vypsán jako handicap, a tudíž se dá očekávat hezký souboj, který může přinést i překvapení.

Quiera patřila loni ke špičce  tříletých klisen. Vyhrála Cenu Latiny, byla čtvrtá v Českém a druhá ve Slovenském Oaks. I letos praktiky nedobíhala mimo dotace, a to ve společnosti jedničkových koní. Jejích výsledků si vzhledem k těžké tříleté sezóně, kterou absolvovala, poměrně cením. Celkově se trochu proti loňsku zklidnila a já věřím, že opět podá solidní výkon.

Co Bella Ria, hnědka stáje Jerevan, která v loňském roce udělala nevídaný výkonnostní skok?

Bella Ria čekala na letní počasí. Miluje totiž teplo a sluníčko...Teprve nyní se pomalu dostává do loňské pohody, kdy vyhrála tři dostihy v řadě, a to v dostizích od IV. do II. kategorie.

Kdo je pro tebe v sobotu favoritem?

Dostih je docela dobře obsazený, i když ne početně. Favoritem jistě bude Maxmilián, a s  ním několik dalších letos dobře umístěných koní. Moje klisny dostanou zcela rozdílná ordre, takže půjde každá na sebe. Moc se na tento dostih těším, už jen proto, že zůstáváme doma, což je pro obě klisny jistě plusem.

Ve stáji máš hned tři dvouleté, jak se ti jeví a objeví se všichni na dráze už letos?

Jako nejranější se ukázala dcera Dally Hit,  ryzka narozená v Napajedlích a odchovaná v Daru, klisna Dally Star. První start v Dostihu Fitminu proměnila v druhé místo, s čímž jsem určitě spokojená. Dvouleté nikdy nepřetěžuju, ale všem se věnuju přednostně,aby si pokud možno zkusili start už ve dvou letech.  To se vždy v klasickém roce hodí. Na jaře už trénují jiné dovednosti než  jenom rychlost, starty z boxů a pohyb ve vícečlenném poli koní. Z tohoto důvodu budou v létě a na podzim startovat i další moji dvouletci. Hřebec Chichimung, který se ukazuje velmi slibně, poběží již brzy, stejně jako Eagl Topův syn Lord Roseburg.

Dostihy pro dvouleté koně byly dříve od jara plně obsazené, ale poslední roky tomu tak není. Co je podle tebe příčinou?

Dostihy se tempem zrychlují, což je logické vzhledem k rodokmenům, kterými se honosí dovezení ročci. Logicky by tedy měli být ranější než kdysi. Realita tomu však neodpovídá. A tady mě napadají slova Ferdinanda Minaříka staršího: " Raných dvouletků je dost, ale trenéři na ně nemají čas." Možná na tom něco bude...

Od pracovních záležitostí přehoďme výhybku k tomu, co naplňuje tvůj volný čas. Stačíš v létě i odpočívat a věnovat se svým vnoučatům?

V létě mě tradičně žádná dovolená ani odpočinek nečekají. Důvod je prostý. Zimní přestávka v Čechách nám nedovolí v létě nevyužít všechny dostihy. Odpočívat pak můžu v listopadu a prosinci. To stačí. Co se týče vnoučat, ty vidím tak nějak za pochodu, v létě sportují a věnují se různým dalším aktivitám, což je přednější. Neberu to nijak špatně, však jsme byli také takoví.

Vloni tvoji svěřenci vyhráli 11 dostihů. Máš i letos nějaký cíl, co se počtu vítězství nebo úspěchu v konkrétních dostizích týče?

Vzhledem k tomu, že mám koně s vysokým handicapem, mým cílem je, umísťovat se dále v dostizích I. a II. kategorie. Dále pak připravit dvouleté na příští sezonu a každého koně z nižších kategorií posunout  o kategorii výše.

foto: Pavla Pechmanová