Za patnáct let své trenérské kariéry připravila celkem 46 vítězů, z toho šest jedničkových. Roky své svěřence připravovala na závodišti v Lysé nad Labem a jména jako Prince Orpen, Lysyan, Zock či Castellon zářila nejen na tuzemských drahách. V roce 2023 se po několikaleté pauze, kdy se věnovala podnikání, vrátila k trénování dostihových koní a před rokem se komplet přestěhovala. Jejím domovem se stal statek v Křinci nedaleko Nymburka, kde se aktuálně věnuje výchově mladých koní...

Heli, v neděli v Mostě se představili tvoji dvouletí a oba zaujali. Po kom dostal jméno tvůj letošní premiérový vítěz Agent Chris?

Po Chrisu Richnerovi (před čtyřmi lety zesnulý majitel, chovatel a úspěšný bloodstock agent – pozn. red.). Původně jsem chtěla, aby to byl Mr Chris, ale to bohužel neprošlo. Chris Richner byl u mých začátků, moji první svěřenci běhali v jeho barvách a tímhle jsem mu chtěla aspoň trochu za všechno poděkovat.

Myslím, že první start tohoto hřebce se opravdu vydařil. Soupeřům táhlým finišem podél bariéry nadělil více než dvě délky...

Dobře se trénuje, od začátku jsem věděla, že bude raný. Říkám si, že takového koně jsem ještě neměla, že má něco navíc. Když chodil práce, říkala jsem si: " Ty dostihy se asi dost zrychlily od té doby, co už nemám tolik koní... nebo nemám už takové oko..." nicméně Agent mě svým vítězstvím přesvědčil o opaku.

Bylo v plánu, že bude debutovat v Mostě, kde jsi shodou okolností, právě před rokem slavila své zatím poslední vítězství s Norridorem?

Původně jsem s nimi chtěla začít ve Francii. Dovezla jsem tedy oba na galup do Prahy, kde byli v jejich sedlech Milan Zatloukal a Jaryn Šafář, tedy žokejové, s nimiž jsem roky ráda spolupracovala, a ti říkali, že na naše poměry hodně dobré, ale na Francii ještě něco chybí. Dala jsem tedy na jejich odhad, a měla obrovskou radost, jak to v neděli dopadlo.

Agent Chris po dostihu vypadal, že by mohl běžet ještě jednou...

Dostih strávil famózně, prakticky na něm není znát, že běhal, všechno vyžral a je v pohodě. Možná půjde další trojku, nebo až Masisku ve Varech, což je ale dlouhá pauza. Uvidíme.

Mohutný závěr ale předvedla i Josephina Grey...

Upřímně? Myslela jsem, že lepší bude ona. Kdyby nebyla tak dlouho zavřená na bariéře a podařilo se ji vytáhnout dříve, možná by spolu bojovali o vítězství.

S hřebci sis jako trenérka vždy rozuměla. Co ale Josephina? Je to klasická vrtošivá holka, nebo bezproblémový pracant?

Je po plemeníkovi U S Navy Flag a je složitá. Když přišla, byla vzpurná, dominantní, teď když pracuje v terénu, má pevnou ruku a ví, že jí nic neprojde, se uklidnila a dává práci hodně dobře.

Po stejném plemeníkovi jako Josephina Grey je i tvá další dvouletá akvizice jménem New Beefeater...

Je podobně složitý jako Pepina a potřebuje víc času. Chvíli chce být strašně dominantní, najednou se všeho bojí, občas chce prchat a zahodit mě, ale to si pak rozmyslí, protože vlastně by se sám bál. Když něco udělá, tak to udělá a vlastně neví proč. I proto dostal čas navíc. Růstově je ukončený a měl by vyběhnout za měsíc dva, tak aby to už trochu pobíral. Potřebuje pochopit, aby z něj nebyl časem neovladatelný kůň, který když se otevřou mašiny, prchá. Přála bych si, aby časem prostál i 1600 metrů.

Poslední tvá dvouletá, Sirazullie Heart, je českého chovu...

Je po Shaywanovi a jeví se dobře. Není až tak obrovská, ale je těžká, nehotová. Stále roste. Hlava by chtěla běžet, ale tělo to neumožňuje. Myslím, že ji nechám debutovat na velké dráze v Chuchli někdy na podzim a dál se uvidí.

Na tréninkové listině najdeme i ročka Le Roccat z tvé chovné klisny Limonade...

Rocky se narodil strašně křivý, ale teď už je z něj krasavec k pohledání. Bude to lotr, to už je teď znát. Protože ale u nás vládne pevná ruka, má s lumpárnami smůlu.

A co Limonade, budou i další hříbátka?

Limonade má aktuálně pod sebou v únoru narozeného hřebečka a teď dostane pauzu. Uvidíme, jak se budou její potomci vyvíjet, a pokud to bude dobré, dostane další šanci s ověřeným hřebcem.

Vloni jsi začínala s pár koňmi a letos už se stáj pěkně rozrostla, plánuješ další přírůstky?

Mám devět koní a myslím, že je na čase se uklidnit, aby všichni mohli mít všechno, co potřebují. Na podzim ale asi pořídím dva ročky, aby měl Rocky s kým pracovat.

Už vloni jsi do překážkového provozu nasměrovala Nizamabada, co si od něj slibuješ? A jaké to je pro trenérku, která měla vždy téměř jen rovinové koně, chystat koně do překážek?

Překážkových koní se mi ve stáji už pár objevilo, ale vždycky bylo víc rovinových, to je pravda. Nizamabad před třemi týdny absolvoval svůj první krosový dostih v Pardubicích. Do dostihu jsme šli s tím, aby hlavně přišel v pořádku a trochu si načetl Pardubice. Je to pořád přerostlé mimino. Nicméně dostal čas, co potřebuje. Pavel Potěšil, který původně nechtěl jezdit debutanta, byl mile překvapen. Dostih šel Simba prakticky sám, dobře skákal a bavilo ho to. Kdyby šel rychle s ostatními a snažil se stíhat, asi by se zranil, a to nechceme. Takhle už si kluci (Pavel zůstane v jeho sedle) budou napodruhé více věřit.

Překážková budoucnost čeká pravděpodobně i Norridora, kterému vloni jen o fous utekl start v Českém derby...

Nory je po zranění, vrátil se z výběhu a už začal pracovat. Původně jsem si říkala, že už půjde z dráhy, ale ještě to zkusí, protože vypadá dobře.

Vloni ses s koňmi přestěhovala na statek do Křince. Je to hodně jiné, než připravovat koně třeba v Lysé, kde jsi strávila tolik let?

Je to jiné. Jako trenér mám ráda terény a mám ráda svobodu, každý den s koňmi můžu pracovat někde jinde, ale mám i kilometrovou klusáckou dráhu, kterou využívám třeba teď, když je podmáčeno nebo když napadl sníh. Kromě svých koní připravuji i koně z Francie, kam je pak zpátky vracím. Je to skvělá práce. Moji koně nemají s ničím problém, každý z mých koní umí skočit pneumatiku, nebojí se traktoru, srnky nebo zajíce.

Myslím, že právě v Křinci a v práci s mladými koňmi ses našla...

Je to tak. Koně jsou všichni celý den ve výběhu, a ať jsou venku, vždyť je to pro ně přirozené. Aktuálně je tam s nimi i Lojzík, náš kozel, parťák Agenta. Agent měl problém s tím, že hodně chodil v boxe a až s Lojzíkem, kterého jsme mu koupili, se uklidnil. Teď už chodí s koňmi normálně do výběhu, motá se jim mezi nohama, v neděli byl hodně naštvanej, že s námi nemohl jet na dostihy. Kozel Lojzík má už svoji ohlávku, tak ho příště, za předpokladu, že by měl Agent cestovat sám, vyvezeme.

Všechny koně, které připravuješ, reprezentují tvou stáj Helena Blažková. Je to tak, že už bys nechtěla být "komerčním" trenérem?

Všechny koně jsem vždycky brala jako moje, dostávali všichni všeho stejně. A tak je to i teď. Nikdo nemá nic navíc, všichni žerou to samé, mají stejné podmínky. Současný stav mi vyhovuje, už bych nechtěla být trenérem, kterým má jednoho majitele, a musí dělat všechno tady a teď. Protože jako rodina prožíváme zrovna těžké období, kdy se dcera mého přítele dává dohromady po těžkém zranění a její uzdravování nejde tak rychle, jak se čekalo, nebo jak bychom si všichni přáli, je dobře, že právě koně nám dělají radost. 

foto: Pavla Pechmanová a archiv Heleny Blažkové