Před dvěma lety, když s trénováním oficiálně začínala, měla hvězdný start a díky deseti vítězstvím za sezónu obsadila šesté místo v žebříčku rovinových trenérů. Vloni přibylo na Pavlin Dvůr nejen koní, ale i majitelů, nicméně vítězství se sympatické Janě Manové vyhýbala. Letos, po necelých dvou měsících tuzemské sezóny a prvním hattricku, který se zrodil 19. května ve Velké Chuchli, to vypadá, že dostihová centrála manželů Manových se opět vrací do hry. Do hry o nejvyšší příčky v trenérském šampionátu, k čemuž by mohl přispět svým dílem už tento víkend, kdy vysílají do boje hned osm svěřenců…

Jani, minulou neděli jsi zaznamenala první životní hattrick. Které vítězství tě nejvíc překvapilo a které nejvíc potěšilo?

V neděli mě moc potěšili všichni. Oběma klisnám jsem věřila, že by to mohlo klapnout. Auenqueen je velká bojovnice a chce vyhrávat. To je u dostihového koně obrovský bonus. Ale asi největší radost jsem měla z vítězství s American Fly. Ono to s ním není úplně jednoduché. Je to opravdu kvalitní kůň, ale potřeboval by, aby mu Auenqueen půjčila trochu své bojovnosti. Tentokrát to ale vyšlo, a to i díky Milanu Zatloukalovi, který ho zná dobře z práce, a ví tedy, co si s ním může dovolit.

Jak se od loňského roku proměnila skladba vaší stáje a od kterých svých svěřenců letos očekáváš největší progres?

Skladba stáje se od loňského roku moc nezměnila. Pár nových koní přibylo, několik odešlo, ale většina zůstala. Bohužel ne všichni byli schopni vyběhnout. Někteří byli vyběhaní v handicapu dost vysoko, a tak chvíli trvalo, než jsme se s nimi dokázali správně zařadit do kategorií, kam patří. Budu moc ráda, když uděláme progres oproti loňskému roku komplexně, což by nemuselo být až zas tak složité. Vloni jsme si prošli krizí, spojilo se přitom několik věcí dohromady, které vyústily v dost špatnou sezonu. Doufám a věřím, že už jsme z toho venku. Důležité je nepřestat bojovat a poučit se i z negativních zkušeností.

Jak vidíš své tříleté zástupce? Budeš s nimi směřovat i do dostihů vyšších kategorií, nebo byli kupováni spíš pro kariéru v zahraničí?

Nějaké ambice jsme na začátku sezony měli, ale ukázalo se, že někteří z nich budou potřebovat více času, než jsme předpokládali. Pokud předvedou, že na to mají, budeme zkoušet i starty v zahraničí. Tímto bych chtěla poděkovat majitelům, že jejich koně, pokud v nich vidíme potenciál, dostávají dostatek prostoru. Věřím, že jim to vrátí.

S koňmi často startujete v Německu a pár startů už jste si dali i ve Francii. Jak tomu bude letos? Bude pro vás prioritní uspět za hranicemi?

Naší prioritou je vyhrávat, a pokud by to mohlo být v zahraničí, byl by to velký bonus. Každý, kdo někdy vlastnil dostihového koně, ví, že to není malá finanční položka rozpočtu, a pokud má dobrého koně, určitě stojí za to zkusit ho za hranicemi. Protože ač se náš turf snaží a zvýšil dotace dostihů, pořád se u nás jedná hlavně o radost z vítězství než o nějakou, byť malou, návratnost finančních prostředků.

S chutí jste se pustili i do přípravy překážkových koní– s jakými ambicemi?

Ano, momentálně máme ve stáji hned několik koní s překážkovým potenciálem. Jsou to mladí koně, takže běh na dlouhou trať, ale moc se na ně těším.

Překážkový křest zanedlouho čeká asi nejzářivější hvězdu vaší centrály, populárního Grigri De Lancraye…

Je to talentovaný skokan, jen jeho „horká“ hlava mu zůstala, takže na něj nechceme zbytečně tlačit.Díky trpělivosti svého majitele pana Vladimíra Přikryla dostává dostatek času na to, aby se mohl stoprocentně připravit.

Kromě přípravy rovinových i překážkových koní se od letošního roku zabýváte i chovem, co vás k tomu vedlo?

K chovu jsme se dostali díky naší bývalé dostihové klisně Wlastině. Poté, co ukončila dostihovou kariéru, jsme ji nechali připustit hřebcem Rolando a narodila se nám koncem ledna krásná silná kobylka Walhalla. A protože máme prostory na odchov hříbat a chtěli jsme si Walhallu nechat, připojili jsme k ní ještě Eowyn, majitelky Anety Menclové. Eowyn se narodila kobylka po Amico Fritz a posledním letošním přírůstkem by mělo být hříbě z klisny Weihegold švýcarských majitelů rodiny Schneiderových.

Tedy spousta práce i radosti… Máte pro letošek nějaký konkrétní cíl – co se týče umístění v šampionátu nebo třeba úspěchu v zahraničí?

Žádné konkrétní cíle nemáme. Chceme jako každý vyhrávat, proto to ostatně děláme, ale také bychom si přáli, aby byli majitelé spokojení. Takže pokud budou chtít zkoušet štěstí za hranicemi a koně na to budou mít dostatečnou kvalitu, určitě se o nějaký ten úspěch rádi pokusíme. 

foto: Petr Guth