Fitmin
Střelec se mi moc líbil, věřím i Proximě Blue, říká o svých klasických nadějích trenérka Hana Kabelková
Pouhý nos chyběl tříletému Střelci, aby po Maxmiliánovi jako druhý český odchovanec letos uspěl v dostihu nejvyšší kategorie. Odchovanec Eduarda Kubíčka, kterého Hana Kabelková připravuje pro stáj KI Racing, v neděli sahal po triumfu v Memoriálu prof. Václava Michala, nyní jej čeká klasický dostih. Trenérka doufá, že nebude jediným jejím svěřencem, který se postaví na start některé z jarních klasik.
Z výkonu talentovaného Střelce (Amico Fritz - Stubborn Love, New Approach) měla na jednu stranu velkou radost, na druhou jí hodně mrzelo, že nevyhrál. “Tu radost to trochu zastřelo, kdyby vyhrál, bylo by to super, ale i tak to byl skvělý výsledek a moc se mi líbil,” říká s odstupem tří dnů. Dostih na něm žádné šrámy nezanechal. “Prostál to výborně, ve středu byl pod sedlem a byl jak bomba. Jirka Kousek mi z legrace říkal, ať vzkážu Jaro Línkovi, že mu moc nenandal,” dodává se smíchem.
Teď hřebce čeká Velká jarní cena, dostih o 200 metrů delší než trial. Z toho však trenérka obavy nemá. “Myslím si, že šestnáctka je pro něj optimální, alespoň v to doufám,” říká. “Čtrnáct set je taky dobrých, ale říkal Línek, že nebyl tak rychle na nohou, jak jsem si myslela, že bude, tak mi to napovídá, že by ta 1600 mohla být pro něj lepší. Na druhou stranu to, jak byl brzo na čele, to zase trochu nepotvrzuje. Sama jsem na to zvědavá,” uvažuje trenérka.” Myslím si, že až začne těm dostihům rozumět trochu lépe a bude mít chladnější hlavu, tak dá i osmnáctku, ale dál bych to neviděla. Jestli ano, bude k tomu muset dospět mentálně.”
Střelec bojuje o jedničkový triumf s favorizovaným Iceni Boy. Foto Pavla Pechmanová
Dostane se Proxima Blue do JCK?
Svůj první letošní start má za sebou i další z klasických nadějí Proxima Blue (Amico Fritz - Puck Fair, Paco Boy), taktéž reprezentující chov Eduarda Kubíčka, tentokrát však v modrobílých barvách stáje NextBlue. Loňská vítězka závěrečného dostihu Fitmin Cupu 2025 vstoupila do sezony třetím místem v trojce na 1400 metrů první dostihový den v Chuchli a dalším startem by měla být Jarní cena klisen. “Moc se mi líbí, dostih šla víceméně na proběhnutí a myslím, že ji hodně zvednul, jen si nejsem jistá, jestli se do Jarní ceny klisen vejde,” obává se trenérka. Aktuálně je do první klasiky hlášených 18 klisen včetně nedávno dohlašované nové akvizice stáje BoKaBau s.r.o. Ananke, Proxima má třetí nejnižší handicap, tak bude čekat na případný škrt některé ze soupeřek.
“Ráda bych, aby ten dostih absolvovala,” svěřuje se trenérka. Uvažuje, zda by klisna mohla prostát delší distanci, než by ze spojení dvou sprinterů vyplývalo. “Jaroslav Línek mi to i po dostihu řekl, i ten její projev tomu nasvědčoval, ale zatím v to moc nevěřím. Myslím, že ten dojem byl vyvolán spíše tím, že je to třídově dobrá klisna a jak nebyla úplně nachystaná na první start, tak se až v závěru rozešla díky třídě. Nemyslím, že to bude vytrvalec.”
Třetího z klasických adeptů hnědáka Wild Wild Blue (Time Test), hlášeného do Českého derby a St. Leger, čeká tento víkend první letošní start - v trojce na 2900 metrů v Kolesách. “Loni šel jednou, dostih na 1600 metrů a bylo to na něj krátké. Teď se teprve se začíná trochu chytal rychlostně, a třeba tu rychlost časem dostane, ale zatím mu trvá, než se rozhýbe. Začíná se zlepšovat, ale až teď, tak si nejsem jistá, jestli to derby stihne, ani nevím, jestli do něj patří. Trošku nám možná napoví ta Kolesa. Pokud se dostih povede takticky a nebude tam moc tvrdo,” předkládá trenérka plány s dalším reprezentantem NextBlue.
Magic Merlina čeká překážkový debut
Její stáj, nyní čítající 27 koní, posílilo několik nových starších posil. Najdeme mezi nimi i vítěze St. Leger, Velké ceny českého turfu a Ceny prezidenta republiky ryzáka Magic Merlin (Ulysses) stáje Melodie Sport, který se kvůli zranění na dráze ukázal naposledy v říjnu 2024. “Moc se na něj těšíme, v zimě absolvoval operaci a měl by vyběhnout při příštích Pardubicích. V pondělí jsme tam s ním a proutěnky skákal výborně, hodně se mi líbil,” nadšeně líčí Kabelková poslední kroky koně, jehož rovinová kariéra už je definitivně ukončena a bude se věnovat překážkách. “Ostatně pro ty jej majitel od Lokotransu kupoval,” připomíná. Jednoduché to ale s Merlinem úplně není. “Je trochu hektičtější a musí se mu ve všem vyhovět,” líčí s tím, že u překážkových koní zatím pracovali především na objemu a nyní “musíme trošku dotvořit rychlost”.
Stejné barvy reprezentuje také Kmotr (Epaulette), další z nových koní, kteří do střediska ve Vápenném Podolu přišli. Na něj zatím trenérka hledá recept. “Ondra Velek si myslí, že už se mu běhat nechce a i bývalý trenér z něj měl podobný pocit. Já z něj stejný pocit zatím nemám, také byl v Pardubicích na práci, šel vcelku slušně, ale pravdu ukáže až dostih.”
Takovou kolekci dvouletých jsem ještě neměla
Trenérka připravuje početnou kolekci dvouletých, na tréninkové listině už jich má osm a působí na ní výborným dojmem. “Připadá mi, že jsem nikdy neměla lepší. U Střelce jsme loni hned věděli , že je dobrý, to samé Proxima Blue, ale aby bylo tolik dvouletků co mi dělá radost jako letos, to opravdu nepamatuji. Třeba ti, které jsme koupil v Baden-Badenu už mají uzavřené růstové štěrbiny, což jsem nezažila, aby to bylo takhle brzy. Také Wellunčiny dcera Werunca už je téměř uzavřená, takže myslím, že budeme s dvouletými běhat velmi brzy. Jsou šikovní a prostě si o to říkají.”
První potomek bývalé hvězdy a Nagano Goldovy přemožitelky z EJC Welluncy (Egerton) hnědka Werunca mě exteriérově příliš nenadchla, když jsem měl tu možnost ji před dvěma měsíci u trenérky shlédnout. “Byla taková huculoidní,” přikyvuje se smíchem trenérka. “Zkraje jsme jí zatracovali, moc se nehýbala a nechodila nijak pěkně, ale teď dělá pokroky, má chuť a velmi dobře zvládá práci,” libuje si. A potvrzuje dobrý dojem, který má z celého dvouletého lotu. “Samozřejmě ještě nechodíme nějaké kalupy, ale i ty lepší práce se staršími bez problémů dávají a jsou úplně v pohodě, takže z nich mám velmi dobrý pocit a jsem za ně moc ráda.”
Odmění se Del Rey za trpělivost?
Letošní rok by měl být také návratem Del Reye (Pouvoir Absolu) na dostihovou dráhu. Vítěz jedné z kvalifikací sezóny 2022 a sedmý z Velké pardubické 2024 naposledy startoval loni v květnu, od té doby se léčil. “Měl mezikosťák, takže pan majitel mu nechal napíchat kmenové buňky. Letos vypadá velmi dobře, takže doufám, že mu to vydrží a udělá radost. I proto, že majitelé jsou s ním velmi trpěliví, by si zasloužili nějakou odměnu v podobě hezkých výsledků.”
Nepřehlédněte: Před 100 lety nejlepší plemeníci připouštěli za podstatně nižší poplatky. I při zohlednění inflace
Naopak na delší čas bude trenérka muset oželet kvality sedmiletého Victory Icon (Sixties Icon), který má vážné problémy s kopytem a delší dobu jej na dráze neuvidíme. “Zbláznily se mu buňky kopytní rohoviny, tak jsme mu museli odřezat čtvrtinu kopyta. Teď mu to postupně dorůstá, ale musíme čekat,” říká.
Victory Icon tak letos zřejmě nebude moci pokračovat v progresu z posledních dvou let, i bez něj však má trenérka dost slibných koní, s nimiž by mohla míchat kartami ve velkých dostizích. Možná už v těch prvních, klasických…
Miloslav Vlček
foto Petr Šedivý, Pavla Pechmanová
Před 100 lety nejlepší plemeníci připouštěli za podstatně nižší poplatky. I při zohlednění inflace
Nejdražšími plemeníky současnosti jsou angličtí Dubawi (Dubai Millennium) a Frankel (Galileo), za jejichž služby chovatelé zaplatí 350.000 liber. Jsou to obrovské sumy, v minulosti však nejúspěšnější plemeníci připouštěli i za vyšší sumy. Oficiálně stanovenou nejvyšší cenou bylo půl miliónu dolarů, za které v roce 1984, kdy Windfield Farm naposledy zveřejnila jeho cenu, jako první v historii připouštěl legendární Northern Dancer (Nearctic). Později už poplatek stanovený veřejně neměl, ale jeho skok byl vydražen za rovný milión.
Na úroveň 500 tisíc dolarů se vyšplhal i poplatek Northern Dancerova vnuka Storm Cata (Storm Bird) v roce 2002, 18 let po Northern Dancerovi, za ještě vyšší částku připouštěli Sadler's Wells (Northern Dancer) či jeho syn Galileo. Ti však až v době, kdy byli vedeni jako "private". V letech, kdy Coolmore ještě jejich poplatky zveřejňoval, stáli výrazně méně.
Když přepočteme Northern Dancerových 500 tisíc dolarů z roku 1984 na současnou hodnotu, dostaneme se až na úroveň 1,5 miliónu. A to hovoříme jen o nejvyšší oficiální ceně a nikoliv o poplatcích, které chovatelé (a rádi) platili za jeho služby v posledních třech sezónách 1985 - 1987.
Napadlo vás ale někdy, za jaké ceny připouštěli plemeníci před 100 lety? Zřejmě nejlepší referenční zdroj historie dostihů a chovu plnokrevníka, ročenka The Bloodstock Breeders' Review, nám odpověď na tuto otázku snadno poskytne. Edice 1926 uvádí nejdražší hřebce jak v Anglii a Irsku, tak i v USA a jsou to zajímavá čísla. A nejen čísla, ale i jména, protože mezi tehdejšími velikány najdeme hřebce, kteří se podíleli na vývoji chovu plnokrevníka a to včetně Phalarise (Polymelus), k jehož jménu v přímé paternitní linii dnes směřuje drtivá většina plnokrevníků či americká super star hřebec Man O'War (Fair Play).
Nejdražší plemeníci tehdejších chovatelských velmocí v roce 1926
Jak uvádí tabulka, nejdražší z plemeníků Anglie a Irska byl před 100 lety "tečkovaný zázrak" The Tetrarch. V sedmi startech neporažený dvouletek, který po zranění musel předčasně ukončit dostihovou kariéru, tehdy stál 500 gns, o 100 gns více, než platili chovatelé za služby dalších 11 hřebců v tamním chovu. Z dnešního pohledu byla tedy špička velice vyrovnaná a poplatky nebyly tak pestré jako v současnosti.
Jakou částkou ale 500 gns tehdy bylo? Pokud bychom chtěli tuto sumu přepočítat na současnou úroveň a porovnat ji s hřebci, za jejichž služby se nejvíce platí, musíme postupovat ve dvou krocích: Nejprve převést guineje na libry a poté se jen pokusit přepočítat na hodnotu roku 2026.
Nepřehlédněte: Všechno se podařilo, jak mělo, hodnotí úspěšný víkend trenér Dalibor Török
Jedna guinea rovná se jedné libře plus jeden šilink, tedy 1,05 libry. A pokud bychom chtěli tehdejší hodnotu přepočítat na současnou, po zohlednění inflace bychom zmíněných 500 guinejí, neboli 525 liber, měli vynásobit přibližně 70 - 80, dle konkrétní metodiky. Tolikrát se totiž ta 100 let zvedly v Anglii ceny. Podle takového přepočtu by tehdejších 500 gns mělo dnes hodnotu 35 - 40 tisíc liber, což je i dnes poplatek velmi vysoký, nicméně je to jen desetina poplatku zmíněných dvou nejdražších plemeníků Evropy (ale i světa) Frankela a Dubawiho.
Také v USA byly před 100 lety poplatky nejdražších hřebců vyrovnanější než v současnosti. Ono by nás to vlastně ani nemělo tolik překvapovat - hřebců tehdy působilo v chovu v poměru k počtu chovných klisen mnohem více než dnes, zájem se nekoncentroval jen do úzké špičky mimo jiné i proto, že plemeníci tehdy nepřipouštěli tolik klisen jako v současnosti a málokterý připustil více jak 40 klisen.
Nejdražším plemeníkem byl tehdy francouzský rodák z chovu slavného Marcela Boussaca Sun Briar (Sunbridge), který se v USA stal šampiónem dvouletých a posléze i šampiónem starších koní. Za jeho služby platili chovatelé tři tisíce dolarů, které tehdy měly o něco vyšší kupní sílu než 500 guinejí The Tetrarcha,
A jakou hodnotu by tento poplatek měl dnes? Možná vás překvapí, že dolar, ač byl za sto let také znehodnocen poměrně výrazně, v porovnání s librou ztratil podstatně méně hodnoty. Inflace za sto let ji znehodnotila 17-18x, a tak tehdejší 3000 dolarů má v současnosti hodnotu 52.500 dolarů. I to je poměrně vysoká suma, ale jen necelá pětina poplatku nejdražších současných hřebců v americkém chovu.
Miloslav Vlček
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
- 4
