Druhé místo v tamním Grand Handicapu v podání šestiletého Star Rocka, a triumf vracejícího se Piemonta pod amatérkou Martinou Lukovou, to je víkendová francouzská bilance reprezentantů barev stáje Leram na letním prestižním mítinku v přímořském Deauville.  Po druhých místech ve slovenském derby a českém oaks v podání No Limits se i ve Francii ukazuje, že koně z Bošovic se v létě dostali do velmi solidní formy…  

„Myslím, že musíme být spokojení,“ konstatuje trenér Václav Luka. „Dařilo se tam hodně, i dnes měl Wakai Go hodně dobrý dostih, a kdyby v rovině nezačal koukat na racky a soustředil se na doběh, mohlo  to být hodně dobré. Ale takové věci se stávají, začal koukat a už dál nechtěl běžet, i to se přihodí.“

Ohledně víkendových výsledků si trenér bošovické centrály opravdu nemá nač stěžovat. „Tentokrát se zadařilo,  ono  je to pořád tak, že když máte na takové dostihy koně, jedou se to s nimi povede a jindy ne. Měli jsme dokonce hodně blízko k tomu, abychom tam navázali na vítězství ve velkém handicapu zpřed několika let, Star Rock odvedl fantastickou práci, jeho výkon byl špičkový.“

Speciální moment si v Deauville o víkendu zapsala také trenérova manželka Martina, která po devíti letech  okusila ve Francii pocit z vítězství v dostihu a letošní návrat tak oslavila nejlepším možným způsobem. „Byl to takový nápad s tím, že jsme letos Martině obnovili licenci, protože jí to ježdění pořád strašně baví a ve Francii se občas objeví podobná jednorázovka. Že se jí povede ale udělat takovou zlatou tečku zrovna v Deauville, to se úplně neplánovalo, ale o to věští jsme měli radost,“ říká Luka, který se tak doma může letos radovat nejenom z jezdeckých úspěchů syna Matyáše… Že by se ale u Lukových schylovalo ve vztahu k dostihům k nějaké akci „jezdí celá rodina“, to Václav Luka striktně vylučuje. „To už rozhodně nepřijde. Byly doby, kdy jsem uvažoval třeba o tom, jak se dělá trenérský dostih v Deauville, ale to už je pryč. Baví mě dnes práce s koňmi trochu jinak, vracet do sedla se v dostizích nebudu,“ dodává.

I když v letošním roce jihočeské tréninkové středisko nezapisuje obvyklý příděl vítězných „čárek“, poslední výsledky jej mohou jako  trenéra těšit.  „Jsem rád, že úspěchy přišly, a to  i kvůli majitelům. Ti, které máme ve stáji, jsou výborní. Většinou už dobře vědí, že v dostizích nikdy nic není tak, jak si člověk předem nalinkuje. Jejich důvěra znamená i pro nás v přípravě strašně moc. Člověk pak díky tomu líp přečká i horší časy, kdy se třeba moc nedaří.“

Letošní léto ale pro jeho centrálu takovým obdobím není, jak potvrdily i výkony No Limits.  „Málem jsme s ní  vyhráli derby i oaks, a to jsou moc dobré výsledky. To, jak klisna dala rovinu v Karlových Varech a prostála tam těch 2400 metrů, bylo i pro mě překvapení. Druhá místa sice nejsou tak vidět jako vítězství, ale když se člověk podívá na možnosti jednotlivých koní a to, co se s nimi povedlo, musíme z nich mít velikou radost,“ říká trenér na adresu klisny, jejíž další dostihovou zastávkou by mělo být bratislavské oaks.