Doba výborných výsledků Václava Janáčka mezi španělskými žokeji je propojena se  jménem trenéra Guillerma Arizkorrety. Ten je ve španělském dostihovém prostředí vůdčí trenérskou osobností a úspěchy si připisuje nejenom ve Španělsku, ale i ve Francii, Dubaji, Švýcarsku nebo Německu. Při příležitosti nedělního derby-mítinku v Madridu jsme G. Arizkorretu požádali o krátký rozhovor…

l Čeští turfmani si vaše jméno spojují především  s úspěchy Václava Janáčka. Jak vzpomínáte na počátky vaší spolupráce?  

„Myslím, že  jeho první vítězství, když sem přišel, bylo na  jednom z mých koní, i když tehdy pracoval pro jiného trenéra. Hned od  začátku na mě udělal moc dobrý dojem svým profesionálním přístupem.  Brzy jsme tu zjistili, že jde o moc dobrého žokeje, a on to od té doby prokazuje vlastně pořád.  A to už spolupracujeme snad dvanáct roků.“

l To je v dostizích dlouhá doba – takže spolupráce zřejmě stále funguje….

„Měli jsme za tu dobu dobré okamžiky a taky některé horší, ale  pro mě je to nejdůležitější,  že se na něj můžu spolehnout, je to loajální spolupracovník se správným profesionálním přístupem. Jsem si jistý, že mu můžu věřit, ať jedeme  na dostihy ve Španělsku, ve Francii, v Dubaji nebo někde jinde…“

l Václav Janáček ve Španělsku od začátku svého  působení patří k nejužší špičce, která se zde mezi žokeji příliš nemění.  Je těžké ve vaší zemi pro toto povolání získat nové tváře?

„Ano, není to jednoduché. Chybí tady systém výchovy mladých jezdců, nemáme jezdeckou školu, a zájemců o povolání žokeje je Španělsku hodně málo, a tak se těžko hledají konkurenti pro ty nejlepší, jako je Václav Janáček.“

l A jaké jsou podmínky pro trénink koní ve Španělsku. Je to dobrá země pro práci dostihového trenéra?

„Řekl bych že je.  Samozřejmě – dostihy ve Španělsku nejsou tak velké, jako v některých dalších zemích, ale podmínky pro trénink tu jsou slušné. Ceny v dostizích nejsou špatné, a daří se nám vyhrávat dostihy taky v zahraničí,  takže jsme srovnatelní. Není to od  nás tak daleko do Francie,  a ten kontakt je pro nás dost důležitý.   Kromě toho je tu i dost majitelů, kteří mají ke koním moc dobrý vztah a zajímají se o ně, a samozřejmě – areál dráhy v Madridu je velmi dobré místo pro dostihy a přípravu koní.“

l Většina majitelů koní u vás tedy pochází ze Španělska, nebo mají nějaký větší zájem i cizinci?

„V zásadě jde hlavně  o španělské majitele, ale také jsou tu majitelé z Francie nebo Velké Británie. Velká většina jich je ale domácích.“

l Trénujete ale také koně pro českou stáj Lokotrans…

„To je pravda a velmi mě těší, že mi dali tu důvěru  a dostal jsem do přípravy několik jejich koní. Loni jsme měli výborného dvouletka, na kterého jsme se letos moc těšili, ale bohužel se na začátku madridské sezóny zranil. Nyní tu máme San Sebastiana, který se jeví jako dost rychlý kůň, a rádi bychom  ním běhali dostihy ve Francii .“

l Cítíte jako trenér velkou motivaci se  nejlepšími koňmi pokoušet o zahraniční starty?

„Snažím se pro koně nacházet takové dostihy, které jim nejlíp sednou. Ve Francii se samozřejmě běhá obvykle o slušné peníze a i to je zajímavé. Navíc se pokoušíme hledat i nové výzvy, a tak jsme už cestovali s koňmi i do Dubaje a  rád bych v tom duchu pokračoval i nadále.“

l Máte nějaký speciální vysněný dostih nebo místo, kde byste chtěl se svým svěřencem uspět a vyhrát?

„My už jsme zkoušeli startovat ve Velké Británii, ale určitě je to země, kde bych se rád s nějakým koněm prosadil, ale já jezdím s koňmi rád prakticky všude. Letos jsme se těšili na start v Českém derby, ale ten plán bohužel zhatilo zranění koně.  Bylo by ale hezké, kdybychom se tam s některým koněm pana Jalového podívali, byla by to zajímavá zkušenost. A třeba se jednou podíváme s koněm i do Spojených států, kdo ví…“

Galerii z nedělního španělského derby najdete TADY